Příjem peněz

Už řadu let zkouším různé meditace na to, jak si přivolat peníze. Nemyslím tím, že by mi měly spadnout rovnou z nebe, ale za odvedenou práci dostat i přiměřeně zaplaceno. Ne se dřít do úmoru a třít bídu s nouzí.

Čím to jen je, že jsou lidé, kteří moc nepracují a dostávají královsky zaplaceno, a jsou lidé, kteří opravdu tvrdě pracují a mají mizernou výplatu. Ano je to všechno v hlavě!!! To víme všichni. Heslo "musíš tvrdě pracovat, aby sis vydělal pořádné peníze" je hluboce vryto v myslích nás všech.

Začala jsem poslouchat Louise L. Hay a její CD o blahobytu. Denně jsem si říkala afirmaci: "Jsem otevřená a příjmám nové nádherné nápady. Nechávám vstoupit blahobyt do mého života v takové míře, jak tomu nikdy dříve nebylo. Zasloužím si to nejlepší a ochotně to přijímám. Moje příjmy se neustále zvyšují. Opouštím myšlenky spojené s chudobou a dávám volný průchod myšlenkám nesoucím blahobyt. Mám sama sebe ráda a raduji se z toho, jaká jsem. Život je tu pro mě a poskytne mi vše, co potřebuji. Jsem otevřená a prijmám všechno dobro a tak tomu je."

Blahobyt úplně ne, ale nestrádala jsem. Dostávala jsem věci darem, ale ne a ne dostat pořádný plat za odvedenou práci. Čím to je, že se mi nedostávají moje vlastní peníze? Co jsem přehlédla? 

Tyhle bloky pocházejí většinou z raného dětství. Před spaním jsem poprosila své anděly a průvodce o obraz, proč nedostávám přiměřeně zaplaceno. A víte, co se mi "zdálo"? Byla jsem hodně malá a táta mě tloukl hlava nehlava. Brečela jsem a snažila jsem si před ránu vařečkou dávat ruce a nohy. Rány dopadaly na kosti a bolelo to ještě víc, ale už to tak neštípalo jako tolik ran za sebou na zadek. Úplně jsem na to zapomněla! A jak jsem ale mohla zapomenout? Můj mozek si tuhle hrůzu pěkně zazdil a to velmi hluboko. A nakolik měl tento zážitek vliv na můj příjem peněz? Hodně.

Byla jsem malá, stejně jako i moje o rok mladší sestra, a táta chtěl, abychom skočily šipku z věže a po hlavě. Bylo mi tak šest, sestře pět. Slíbil nám za to každé šedesát korun. Bály jsme se obě, ale šipku jsme uměly - už stačilo jen překonat ten strach z výšky. Ano! Překonaly jsme samy sebe. A víte, jaká přišla odměna? Po dlouhé přenici s tátou: "Vždyť jsi nám to slíbil a my to splnily", jsme dostaly šedesát korun dohromady a dobrou radu pro život: "Dělaly jste to přece pro sebe", tak není důvod očekávat odměnu. Po další debatě došly slova a nastal výprask vařečkou. Tohle se v mém i sestřiném životě několikrát opakovalo a někdy jsme nedostaly nic a výprask navrch.

Není divu, že teď obě nechceme peníze za své služby nebo se spokojíme s málem. Chtít odměnu nás stálo výprask a to pořádný, a kdo by si jako dospělák po takových zkušenostech obhajoval, že má právo na odměnu za svůj  výkon??? Celý život jsem nechápala důvod panické hrůzy, když jsem si měla po nástupním platu jít zažádat o vyšší. Ne, nešla jsem nikdy. Začala jsem se tak třást strachem, ale proč? Nebyl důvod. Uvnitř zapomenutý, ale byl a byl tam celé ty roky! Kolik "bubáků" mám ještě ve skříni? Je lepší je vytáhnout na světlo. Jenže jsou v nás tak hluboko, že ani nevíme, proč jednáme, jak jednáme. Jednáme tak odjakživa, už si ani neuvědomujeme, proč v určité situaci reagujeme, jak reagujeme.

Vždycky, když cítím zas ten nepříjemný pocit kolem žaludku - si řeknu: "Tak a jdeme do toho!" Nemíním své strachy nechat schované, mají totiž úžasnou schopnost - podrazí mi nohy, když to nejmíň potřebuji a pak přistanu pěkně na "pusince" a nakonec mi stejně nezbude, než jim čelit, protože se vždycky objeví, když je nejmíň čekáte. Nejdůležitější je přijít na původ strašáků ve svém životě. Pak prosvět a odpustit - je to minulost a je čas jít dál, propustit ze života takové vzory chování. A poděkovat za úžasnou zkušenost.

A ještě jeden příběh: Přišel za mnou klient, který se ptal: "Proč mám blok na peníze?" Dřív jsem vydělával opravdu velké peníze, ale teď to nejde. Rozkreslili jsme všechny možné vztahy a po skoro dvou hodinách vyšlo najevo, že to byl strach být tátou, ne proto že by byl nezodpovědný, ale protože se jeho rodiče v dětství rozešli a on to tak špatně nesl, že slíbil sám sobě, že jeho dítě tohle nepotká. Jenže dospěl a zjistil, že se nedá říct: "Tenhle vztah vydrží až do smrti nebo 100% příštích dvacet let." A tak si podvědomě blokoval svůj příjem peněz, protože s partnerkou žili už dlouho a ona chtěla rodinu a jít na mateřskou, ale to by znamenalo pro muže, aby sám zajistil rodinu, a proto si to podvědomě blokoval. Protože slib se dá splnit jen tím, že rodinu mít nebude a takže pokud nebude vydělávat, nemůže mít dítě.

Život je úžasný a plný  překvapení. Hluboko v nás jsou skryté všechny odpovědi a není to jen o příjmu peněz. Někdo si podvědomě blokuje i krásný a vyrovnaný vztah. Ale to už je téma pro jiný článek... S láskou Soňka