Kolika z vás se podařilo účtovat odpovídající částku za vaše nabízené služby? Kolikrát jste pracovali v zaměstnání, které vám nepřinášelo radost? Kolikrát jste se dívali, jak vy dřete do úmoru a někdo jiný slízne odměnu za vaši práci? Už jste někdy půjčili někomu peníze, ale nebyly vám vráceny? Jaká je vaše cena? Ceníte si sami sebe? Tohle všechno je výrazem vaší hodnoty - toho, jak si vážíte sami sebe. Každý člověk má svoji hodnotu. Kde je ta vaše?
Nad vším mávnete jen tak rukou a odpouštíte - sobě i těm, kteří vám ublížili, a propouštíte ze života. Jenže vzorec vašeho chování se stále opakuje. Znovu uděláte tu samou věc.
Jste upřímní a milí. Máte srdce na dlani a snažíte se pomoci ostatním, i když sami nemáte. A kolik pomoci jste ochotni přijmout?
Je čas naučit se příjmat a říkat děkuji (a když se usmějete - dar vlastně i vrátíte. Kolik úsměvů v dnešní době dostáváte? Tím ihned obdarujete dotyčného nazpátek).
Stačí pouhé děkuji. Mně to ze začátku také dělalo problémy. Velké. Všem ráda pomáhám, ale příjmout dar anebo jen kompliment, mi dělalo vždycky velké potíže. Znáte ten pocit? Někdo vám řekne: "Vypadáš úžasně!" a vy místo toho, abyste se usmáli a řekli děkuji, zčervenáte a nejradši byste se propadli do kanálu a už nevylezli? Jak je to možné? A když vám někdo nabízí pomoc s taškou do schodů - také odmítnete. No však mám ještě dost energie a nejsem tak stará.... Ale ten člověk, to udělal jen tak, nabídl pomoc a vy jste měli říct děkuji a vychutnat si to rozmazlování. Vím, je tolik lidí, co pomoc zneužívá. Upíři, co ji vyloženě očekávají, a vy nechcete být jako oni. Jenže odmítáním pomoci odmítáme rovnováhu mezi dáváním a přijmáním v tomhle duálním světě - dobra a zla, černé a bílé, kdy je nutné vyvážit dávání a přijmání.
Víte kolik každý den dostáváte pomoci a víte kolik ji každý den odmítnete a vaší odměnu slízne právě ten, kdo je podle vás sebestředný a klidně ji přijme? Rozdíly mezi chudými a bohatými jsou jen v tom, že bohatý je opravdu v hloubi duše přesvědčený, že si zaslouží všechny věci i pomoc, kterou má a dostává. Bez výčitek, bez zamyšlení - bez jakýchkoli pochybností. A vy pořád přemýšlíte, jestli těch darů není už příliš.
Znáte ty bohaté, co si vymýšlí - pro vás úplné - nesmysly, a diví se, že to nejde? Že například přesně takový dort, který si ONI vysnili, nejde vyrobit. Chtějí cokoli - sní pro sebe s otevřenýma očima a vy zůstáváte v úžasu, kde se to bere? To co oni považují za samozřejmost, vy berete za rozmazlenost. Dennodenně jste schopni poskytovat své služby nad rámec sebe sama, ale kdy přijmáte služby nad rámec, který si zasloužíte?
Jak se tedy hodnotíte? Ano, v pohádkách se říká: "Před nikým se nepovyšuj a nikoho neponižuj!" Najděte správnou hranici! Rozmazlujte se! Je čas začít právě teď!